Z historie naší školy

Na této stránce se můžete seznámit s historií Základní školy v Hošticích. Hlavním informačním zdrojem pro tyto toulky minulostí je kronika školy, kterou začal psát v roce 1883 tehdejší správce školy František Machař.

Nejprve několik fotografií kroniky pro lepší vizuální představu.

nove-004.jpg nove-005.jpg nove-006.jpg

Zeměpisné pojednání o Hošticích

Na úvod trochu zeměpisu: Hned na prvních strankách kroniky jsou pečlivě nakresleny podrobné mapy Hoštic a Heroltic (viz foto níže), tehdy ještě dvou samostatných vesnic (všimněte si, že Heroltice se dříve nazývali Herotice). Následuje zeměpisný popis obce Hoštice, z něhož se např. dozvíme, že obec náleží k „hejtmanství Vyškovskému“ a k „farnosti Ivanovické“. Nyní malá ukázka:

„Počet domů obnáší 66; z těchto jest: 1 panský dvůr arcivévodkyně Marie Terezie, fara, škola, 25 rolnických stavení, 3 hostince, 34 domků a mlýn; uprostřed prostranného návsí stojí filiální kostel sv. Jana Křtitele ohrazený hřbitovní zdí, kamž se za dřívějších časů pochovávalo; nový hřbitov rozkládá se na východní straně Hoštic. Počet obyvatelstva obnáší asi 400 duší náboženství římsko-katolického, národnosti česko-moravské.“

mapah.jpg mapah2.jpg

Dějiny obce Hoštice

Toliko lze spolu s autorem kroniky říci, že první zmínky o Hošticích (náležejících k Ivanovickému panství) pocházejí ze 12. století. V tomto století byl založen Kostel sv. Jana Křtitele, o němž víme, že byl vystavěn v letech 1120–1122. Ze 14. století pochází zmínky o faře, jež zanikla asi v 16. století a na jejíž základech stojí fara nynější, postavená v roce 1880. Konkrétnější zprávy o dějinách obce se ve formě ústních podání objevují až počátkem 19. století a týkají se především nejrůznějších pohrom. Traduje se např., že během napoleonských válek měli lidé kvůli strachu z řádění vojáků vykopány podzemní chodby vedoucí ze sklepů až do polí. Jiná zpráva hovoří o velkém požáru, který vypukl 22. září 1817 a zachvátil celou vesnici. Zapříčinil ho prý výstřel po holubech sedících na slaměné střeše jedné z chalup. K dalšímu (a zdaleka ne poslednímu) požáru došlo v roce 1854. V roce 1866 řádila v Hošticích cholera a v září 1873 velké krupobití, jež zcela zničilo úrodu na polích a vytlouklo lidem okna. Závěrem opět malá ukázka:

„Roku 1879 počali občané Hoštičtí pracovati o znovuzřízení zaniklé správy duchovní, kterážto záležitost však dosud není ukončena. Z vedle školy stojící radnice přistavěním v. 1880. postavili faru a příslušná stavení hospodářská.“

Dějiny školy

O první škole v Hošticích je známo pouze to, že se nalézala v soukromém domě (č. 53) učitele, který za vyučování dostával od obce 3 zlaté ročně. Nynější školní budova, stojící na návsi naproti jižní straně kostela, byla vystavěna občany v roce 1852. Součástí školy byl dvorek a zahrada vedoucí zhruba v šířce školy k potoku (nyní zahrada náleží faře). O učitelích, kteří v Hošticích působili, nemáme přesné záznamy. Dle nejstarší matriky (z roku 1807) vyučoval do roku 1819 (letopočet je špatně čitelný) jistý pan Jan Hranička, po něm do roku 1857 pan František Indra, dále až do roku 1873 nebo 1874 pan Ignác Schmied a poté krátce do roku 1876 pan Ludvík Palla. Od roku 1876 byl učitelem pan Alois Návrat, který v roce 1883 duševně onemocněl a „byl dán s penzí 200 zlatých na odpočinek“. Závěrem tohoto oddílu odcitujeme z kroniky část textu, kde se dozvíte, jak to s učiteli pokračovalo dál:

„Od 1. září do konce října 1883. vyučoval z dobré vůle a bezplatně studující Cyril Hladký zdejší rodák, nyní učitel ve Slavkově. Konečně od 1. listopadu téhož roku dosazen byl prozatímně na zdejší školu nynější správce školy František Machař, rodem z Křižanovic u Vyškova, před tím ml. učitel v Mor. Prusích, a 20. února v. 1884. definitivně ustanoven, kdež dosud působí.“

Budova školy

Budova za svých cca 150 let prošla řadou změn. Původně pro výuku sloužilo pouze první patro, v přízemí byl byt učitele s kuchyní, komorou a dvěma pokoji. Schodiště bylo do roku 1893 na opačné straně budovy než dnes. Na záchod, pochopitelně suchý, se chodilo na dvorek, na němž byla také studna, dřevárna, chlév, kurník i hnojiště. Když roku 1883 přebíral školu nový učitel Machař, shledal budovu ve velmi chatrném stavu. Od roku 1852, čili přes 30 let, nebyla na ni provedena jediná úprava. Na jeho popud byla vykonána celá řada oprav a úprav, jako např. výstavba nových záchodů na dvorku, výměna oken, postavení zdi mezi školou a farou atd. Za dva roky došlo i na opravy v bytě – správce si postěžoval, že si musel sám zakoupit kamna. K dalším výrazným zásahům se obec odhodlala v letech 1892–3, což bude předmětem některé z dalších kapitol našich toulek minulostí. Níže si prosím dobře prohlédněte kronikářem nakreslené půdorysy školní budovy, z nichž lze vysledovat proměny budovy v letech 1852–1893.

mapas1.jpg mapas2.jpg mapas3.jpg mapas4.jpg

Vánoce v roce 1886

Vánoce v tomto roce byly mimořádné tím, že poprvé se dětem pořídil a vystrojil stromeček, do té doby věc nevídaná. Krom toho členové školní rady obešli celou vesnici, aby vybrali peníze na školní pomůcky pro žáky z chudých rodin a drobné dárky a sladkosti pro všechny. V podvečer den před Vánocemi byla ve škole uspořádána velká slavnost s předáváním dárků, zpěvem a recitací vánočního repertoáru. Na vánoční slavnost, dnes bychom řekli besídku, přišlo mnoho občanů Hoštic i Heroltic. Na ukázku přepisujeme program slavnosti:

"Program slavnosti byl následující:

  1. Modlitba Páně.
  2. Proslov o významu slavnosti (P. J. Hudeček, katecheta).
  3. Uvítání hostů (přednesla žačka).
  4. „Bůh přichystal z jara kvítky“ (píseň s doprovodem harmonia).
  5. „Jesle“ (báseň, přednesl žák).
  6. „Co to znamená medle nového?“ (s doprovodem harmonia).
  7. „K vánocům“ (báseň, přednesl žák).
  8. „Co já malý pastyříček“ (s doprovodem harmonia)
  9. Podělování dítek dary.
  10. Proslov k dětem (Frant. Machař, správce školy).
  11. Poděkování (přednesla žačka).
  12. Modlitba Páně. – Tím slavnosť ukončena."

Jubileum císaře Františka Josefa I.

Nyní vám předkládáme ukázku, v níž se můžete dočíst, jak dopadly oslavy významného jubilea císaře, jemuž se u nás přezdívalo „Starej Procházka“ – Františka Josefa I. Nutno dodat, že dle následujícího zápisu v kronice obyvatelé hoštičtí uctili výročí svého panovníka alespoň speciální bohoslužbou v ivanovickém kostele, a to 3. prosince, protože 2. 12. byla neděle. :)

„Na den 2. prosince 1888. připadla velepamátná událost, totiž 40leté jubileum panování J. C. K. apoštolského Veličenstva našeho nejmilostivějšího císaře Františka Josefa I. Tento velepamátný den hodlali obyvatelé rozsáhlé říše Rakousko-uherské co nejdůstojněji oslaviti, avšak Nejvyšší Jubilant nepřál sobě, by okázale památka tato se slavila, nýbrž aby peníze na slavnosti věnované raději použity byly k zakládání účelů dobročinných; což ovšem v nejhojnější míře se dálo. I učitelstvo moravské založilo sobě fond ku podpoře učitelů v nouzi nezaviněné.“

(připravil: TH)

Příště: Přiškolení Heroltic