28.01.2010 - Tomáš Havlíček

První polovina školní roku je za námi, a tak nastal čas podat rodičům zprávu o tom, jak se jejich ratolestem ve škole daří. Tou zprávou je samozřejmě – pro někoho radostně očekávané, pro jiného mírně obávané – vysvědčení. Snažili jsme se ohodnotit žáky spravedlivě a podle zásluhy, tak jak jen to je pomocí 5-tistupňové klasifikace možné. Při hodnocení zohledňujeme různé vlivy včetně psychologického aspektu známky. Horší známka může někoho motivovat k větší snaze, a tedy k zlepšení prospěchu, u někoho jiného by však mohla vést k frustraci či vyvolat nechuť k danému předmětu. A naopak lepší známka může jednoho „nakopnout“, ale druhého dostat do letargie. Veřte, není to lehké rozhodování, nechceme nikomu ublížit, ovšem nelze dávat známky takříkajíc zadarmo.

Doufáme, že se na nás nebudou někteří zlobit, nesplnili-li jsme jejich očekávání. Na úspěších našich bývalých žáků však vidíme, že naše větší nároky a jejich vyšší úsilí přinesou v budoucnu zasloužené plody. A jsme také velmi rádi, že se se svými výsledky přišli za námi do školy pochlubit. A kdo vlastně? Podívejte se na poslední fotku.